Pozorování a předpovídání rizikových situací
Včasné zpozorování a rozeznání meteorologických jevů, které se mohou se střihem větru sdružovat je pro pilota zásadní krok ke správnému a včasnému zakročení proti kontaktu s downburstem. Pilot má díky tomu možnost se nebezpečí vyhnout a divertovat na jiné letiště, či provést přiblížení na vhodnější dráhu či v příhodnějším čase. I kdyby se pilot rozhodl pokračovat sestup nebo vzlet bez změny, kvalitní rozpoznání mu umožní lépe závažnost situace vyhodnotit a při průletu střihem větru náležitě provést potřebné postupy.

Tato viditelná meteorologická „vodítka“ jsou:
– silný, nárazovitý přízemní vítr, zejména v okolí letišť, ležících v blízkosti hor, nebo komplexů vysokých budov
– oblaky Ac len (Altocumulus lenticularis) značící přítomnost stojatých vln
– virga – srážky vypadávající z konvekční oblačnosti a vypařující se před dopadem na zem (potenciální přítomnost sestupného proudu)

– oblak Cb arc či Cb tub, pohybující se před konvekčním oblakem ve výšce spodní základny oblačnosti

– oblasti zvířeného vzduchu na zemi, zejména pokud formují jakýsi prstenec
s horizontální osou (potenciální přítomnost downburstu)
– ukazatele směru větru (větrné rukávy) na letišti vlají různými směry v důsledku downburstu nebo orografického střihu větru
– bouřky, které jsou vždy nositelkami významného počasí a potenciální zdroje silných střihů větru uvnitř bouřky a na rozhraní výtoku studeného vzduchu

K provádění závěrů na základě pozorování vypsaných meteorologických jevů je dobré znát letiště a meteorologické podmínky v jeho okolí, aby byla pilotova rozhodnutí co nejadekvátnější dané situaci. Případné výstrahy před bouřkami vydávané letištěm slouží k uvědomění pilotů a umožňují jim dělat včasná rozhodnutí a být lépe připraveni na kontakt se střihem větru a i jinými nebezpečnými meteorologickými jevy, doprovázejícími bouřky.

Microburst, jsou intevzivní větry, které sestupují z dešťových mraků, dopadnou na zem a fanoušci horizontálně vystupují. Mikrobursy jsou krátkodobé, obvykle trvají od asi 5 do 15 minut a jsou relativně kompaktní, obvykle ovlivňují plochu o průměru 1 až 3 km (asi 0,5 až 2 mil). Často jsou, ale ne vždy, spojeny s bouřkami nebo silnými dešti. Mikrobursy způsobují náhlou změnu směru nebo rychlosti větru – podmínky známé jako střih větru – pro letouny při vzletu a přistání představují zvláštní riziko, protože pilot je konfrontován s rychlým a neočekávaným posunem od větru do větru.

Thunderstorm microburst (Left) Vzduch, který tvoří mikroburst, je zpočátku „zatčen“ vzhůru silou updraftů bouře a poté se kaskáduje dolů ve vysokorychlostním úzkém sloupci (méně než 4 km nebo v průměru 2,5 mil). (Správně, vsazené) Mikrobursy jsou pro letadla velmi nebezpečné a mohou způsobit velké škody na zemi. Při nepřítomnosti pozorovatelů lze mikroburstové poškození často odlišit od poškození tornáda přítomností „hvězdného výbuchu“ ničení vyzařujícího z centrálního bodu.

Ve vyprahlých oblastech se déšť běžně spojený s mikroburdy často vypaří dříve, než věno dorazí na zem; výsledné suché mikrobursy neprodukují žádné viditelné vodítko k jejich přítomnosti. Mokré mikrobury, typické pro vlhčí oblasti, jsou obvykle doprovázeny viditelnou dešťovou šachtou. Výboje mohou být detekovány moderním meteorologickým radarem a větrnými senzory na zemi. Mechanika mikroburstových jevů není dosud zcela objasněna. Jejich existenci poprvé pozoroval v roce 1974 meteorolog T. Theodore Fujita a od té doby byly identifikovány jako příčina několika leteckých nehod.

https://www.britannica.com/science/microburst/

http://learntoflyblog.com/2017/01/30/weather-operational-factors-of-thunderstorms-and-microbursts/